Horor, u něhož se nebudete bát

Vlkodlak 2009

Je třeba uznat, že hlavní představitelé na tom nenesou vinu - otec v podání Anthonyho Hopkinse i jeho syn ztvárněný Beniciem del Torem podávají přesvědčivý výkon. Pochybovat by se snad dalo o Emily Bluntové jako představitelce krásné Gwen, ale ani ta nepatří mezi největší úskalí tohoto filmu. Tím je příběh.
Film je jedním z dalších pokusů jak uchopit vypravěčsky velmi lákavou látku o spořádaném člověku, který se proti své vůli za úplňku mění v krvelačnou bestii. V této nejnovější verzi režiséra Joea Johnstona se jedná o rodinné prokletí šlechtického rodu Talbotů. Herec Lawrence Talbot (Benicio del Toro) se vrací na rodinné sídlo, se kterým ho nepojí zrovna příjemné vzpomínky z dětství, aby vyřešil zmizení svého bratra, který je posléze nalezen rozsápán neznámou příšerou. Sérií vražd teprve začíná.

Film nešetří surovými záběry rozsápaných těl, mnohdy se přímo podíváme do tváře samotného vlkodlaka. Není ovšem tajemstvím, že daleko větší napětí jsou schopny vyvolat snímky, kde se děsivými záběry šetří a které si zachovávají atmosféru tajemna a děsu, aniž by třeba ukázaly jen kapku krve. Ne jako ve Vlkodlaku, kde utržené končetiny létají vzduchem.

Za další slabinu by se dala považovat snadná předpovídatelnost děje - když nám na začátku cikánská věštkyně řekne, že prokletí může být zlomeno jen láskou, co jiného můžeme čekat, než že se dva hlavní hrdinové do sebe zamilují - aniž vlastně chápeme proč, neboť ani neměli čas se poznat. Není tedy úplně jasné, co je k sobě poutá - kromě scénáře tedy. Gwen (Emily Bluntová) tedy bojuje za záchranu svého milého vlkodlaka, který mezitím zabíjí nevinné lidi po desítkách. To ovšem Gwen zjevně neznepokojuje.

Příběh tedy nepůsobí příliš věrohodně. Pokud si ale tvůrci mysleli, že snímek zachrání podmanivou atmosférou, opět šlápli vedle. Opravdu není zárukou dobrého hororu staré sídlo na anglickém venkově, nořící se z mlh - sluníčko kupodivu nezasvítí ani jednou. Hrdinové se pohybují hrůzostrašnými zešeřelými lesy, kde rostou jako houby po dešti gotické zříceniny.

Snímku by dle mého prospělo více sluníčka, které by možná osvítilo tvůrce k smysluplnějšímu výkonu, a výsledek jejich práce by tak nezůstal ve stínu jiných filmů s vlkodlačí tematikou.