Janko Kráľ: ZAKLETÁ PANNA VE VÁHU A DIVNÝ JANKO (obsah literárního díla)

Útvar: balada

Postava: divný Janko (má mnohé vlastnosti autora)

Kompozice: tři části

subjektivizovaná část - ja vyprávění, 13-slabičný verš aabbcc
text balady lidového typu 7 až 6 slabičný verš, rým ABC
obraz mrtvého Janka na břehu Váhu, 13-slabičný verš, rým aabbcc

K části I. Její úvodní části jsou osobní zpovědí romantického samotáře, lyrického hrdiny, obrazem jeho rodného kraje, dětství a mladosti, jeho nepokoje a bloudění po březích Váhu.

V této části se dozvídáme i charakteristiku hlavního hrdiny. Odlišuje se od ostatních vrstevníků svojí samotářskou povahou. Je hrdý ukrutný a smělý. Je jedinečný, hněvu se nebojí, o lásku nestojí, u ostatních vzbuzuje nenávist, nikoho nemá rád, neváží si svého života a neumí si v něm najít místo. V nejtěžších chvílích nachází uspokojení v myšlenkách na rodný kraj, ovce, zbojníky, gajdy... Jeho milující rodiče jsou z něho nešťastní. Janko nerespektuje zvyklosti - ačkoliv je svátek Vstoupení, nejde do kostela, svátečně se neobleče, bloudí v černé kápi jako havran. Jeho pocit smutku se stupňuje, nepomáhá mu ani pláč. Po večeři se chystá ven. Dozraje v něm rozhodnutí odklít „zakletou pannu". Příroda se začíná připravovat na příchod čehosi tragického, zvířata cítí blízkost smrti.

K části II. Autor stručně vysvětlí pověru, která se váže na svátek Vstoupení. Začíná se text lidového typu balady, která vypráví o tom, kdo o půlnoci v tento svátek skočí doprostřed Váhu a převleče si šaty naopak, může odklít zakletou pannu a ta mu splní každé přání. Děj se dramatizuje, blíží se půlnoc,voda ve Váhu naráží na skály, Janko se přežehná a vrhá se do rozbouřené řeky.

K části III. Nad ránem pastýř budí vesnici smutnou zvěstí, že Janko je na břehu Váhu mrtvý. Nedodržel podmínku, že musí mít všechno oblečené naopak - „múď jsi neobrátil" (měšec na tabák) a proto umírá, tak, jak umírají většinou osamělí bojovníci za práva svého národa.