Přestupný rok nabízí okoukanou romanci v krásných kulisách

rok

Dívek, které netrpělivě čekají, až je jejich přítel konečně požádá o ruku, je asi tak mnoho, že to tvůrcům filmu stálo za to natočit pro tuto cílovou skupinu film, který jim dává naději. Režisér Anand Tucker tedy pro diváky (divačky) připravil film, který od začátku směřuje ke šťastnému konci, dějem rozhodně diváka nepřekvapí. U žánru romantické komedie to ale nemůže mít filmu za zlé, vždyť přesně to se očekává!
Hlavní hrdinka Američanka Anna v sympatickém podání Amy Adamsové (známé třeba rolí jeptišky z vynikajícího filmu Pochyby) se vydává za svým přítelem, nadějným kardiologem, do Irska. Chce ho tam převapit na lékařském kongresu a požádat ho o ruku. Čas ale kvapí, Anna to podle staré tradice může udělat jen v jediný den, 29. února - v ten den se totiž řád světa převrací a ženy dostávají toto jinak čistě mužské právo. Když to nestihne bude muset čtyři roky čekat na další příležitost. A tak se Anna vydává na závod s časem a okolnosti ji zrovna nepřejí. Letadlo nouzově přistane ve Walesu, a když se Anně podaří doplavit lodí do Irska, zjistí, že síť veřejné dopravy zde zrovna nefunguje. Naštěstí jí ale někdo nabídne, že jí z přímořské vesničky do Dublinu, kam má namířeno, odveze ...

Zápletka je to tedy jaksi nucená, bez této „dávné tradice" se tvůrci mohli dost dobře obejít. Stejně tak odrazuje i dosti stereotypní pojetí postav - Annu scénáristi zaškatulkovali do role „nány z města", která irský venkov brázdí na podpatcích a vláčí blátem kufr Louis Vuitton. Její přítel kardiolog je pak tak zjevně odpudivý, že by snad ani žádného diváka nenapadlo, že by Anna mohla jakkoli váhat mezi ním a sympatickým Irem, který jí zajišťuje dopravu. Naštěstí je tu nádherná irská krajina, která zachraňuje spolu s příjemnými, neokoukanými herci půlku filmu. Herci jsou totiž schopni navzdory chabému scénáři vnést do filmu osobní šarm. Když se k tomu přidá irská hudba a občasná vtipná scéna, stane se z filmu celkem svěží jarní roadmovie.

Nevím, jestli kvůli takovému zážitku stojí za to koupit si lístek do kina. Pokud to ale uděláte, pravděpodobně si, když už nic jiného, odnesete nutkavou chuť navštívit onen věčně zelený ostrov. Film by totiž docela dobře mohl fungovat jako propagační materiál pro podporu cestovního ruchu.