Prokletý ostrov s papouškem

shutter-island

Když už ctění distributoři sáhli po tak půvabném pojmenování, mohli se alespoň uchýlit k ještě mazanějšímu marketingovému tahu a nazvat film Piráti z Karibiku IV: Prokletý ostrov. Do propagačních materiálů by pak stačilo napsat, že Depp zase prošel zrcadlem a má teď obličej DiCapria. Rázem by bylo jasno o nejvýdělečnějším hitu letošního roku v Česku. Náctileté publikum by jistě mnoho podezřelého nezaregistrovalo a komu by se přeci stýskalo po pirátech a starých škunerech, dostal by při odchodu z kina papírového papouška.

Alespoň, že šibalskými nápady hýří i tvůrci Prokletého ostrova. Padesátá léta, trauma světové války, hrozba komunismu, psychopati uzavření a napravovaní ve zcela od světa odříznutém ústavu, prudká bouře (tím pádem vlhko a chlad), očividně zlotřilé vedení ústavu, to vše v masivním historickém komplexu z dob občanské války. Téměř každý lže a detektiv Leo se svým parťákem tu musí vyšetřovat záhadné zmizení jednoho z pacientů. Téma dokonalé. Navíc Ben Kingsley a Max von Sydow hrají skvěle doktory - záporáky.

Při projekci mě několikrát pěkně zamrazilo a dvakrát jsem se lekl tak, že jsem loktem omylem poškádlil svého vedle sedícího kolegu filmového recenzenta, který z toho nemohl mít radost, neb dle šedivé kštice soudím, že to byl zřejmě matador, zvyklý vídat na plátně ledacos. Radost jsem ovšem měl já, protože člověka potěší, když má thriller/horor dobře budovanou atmosféru. Ta však nebyla jediné, co mě děsilo. Třetí záběr, zhruba druhá minuta filmu a opocený hlavní hrdina vzpomíná na svoji nebohou mrtvou ženu, jež před nějakým časem uhořela. Od té chvíle se v podstatě notný kus filmu dá předpokládat, kterým směrem se bude ubírat. Krom mrtvé ženy detektiv Leo DiCaprio občas vzpomene osvobozování Dachau, z doby, kdy byl vojákem, abychom ani chvilku nebyli na pochybách, jak traumatizovanou postavu nám autoři předkládají. Jo a taky má problémy s chlastem. Nicméně, závěr situaci trochu napravuje, když se kolo příběhu zcela otáčí. Nakonec to všechno dobře dopadne, protože to dopadne špatně.

Režisér Martin Scorsese jako obvykle odvedl dobrou práci, splnil kritéria žánru, obsadil nadprůměrné herce. Staví příběh tak, abychom byli od začátku neustále napjati, co se bude dít v následujících minutách, či posune-li se směrem, který tušíme. Ovšem, dle mého názoru to dějově poněkud překombinoval. Což se projevuje také tím, že se v Prokletém ostrově vyskytuje značné množství postav, kterým je dán větší, nikdy ale výrazný prostor. Takže jsem se v nich občas ztrácel. Na druhou stranu, i ten papoušek by se vešel, když by na to přišlo. Pokud však nebudete očekávat výjimečný film, dá se nad tím snadno přimhouřit očko.

K technické stránce. Z nějakého důvodu mi chvílemi vadila kamera a trošku mě z ní bolela hlava, ale možná to bylo jen tím, že jsem byl na filmu v pondělí ráno po náročném víkendu. Dlouho jsem přemýšlel, proč v každé retrospektivě muselo něco létat (prach, sníh, papíry). Nepřišel jsem na to. Hudba chvílemi evokovala československé psychologické thrillery sedmdesátých let, takže jsem byl mile překvapen a zároveň velmi spokojen.

Sečteno podtrženo. Snímek Prokletý ostrova (vždycky, když ten název píšu vylézá mi šavle z pochvy) mohu s čistým srdcem doporučit všem, kteří jsou rádi udržováni v napjetí a kteří si u filmu s chutí zapřemýšlí, co se asi bude dít dál. Tandem DiCaprio - Scorsese si může odškrtnout další pěkné dílo, ale jeho trvanlivost déle než na jednu sezonu nevidím. Opeřených 7/10.

Mimochodem, může mi někdo vysvětlit, proč Leo zapálil to auto? Odvedení pozornosti neberu jako odpověď. Děkuji.