Ženy v pokušení vstupují do českých kin

zeny

Možná to číslo není tak úplně malé vzhledem k velikosti naší země, přesto je třeba ocenit každý počin, který má ke slušné podívané namířeno. A Vejdělkovy Ženy v pokušení dostatečně dobrou podívanou jsou.

Režisér Jiří Vejdělek se po menšinovějších filmech Roming a Václav vrací k mainstreamovému stylu známému z jeho veleúspěšných Účastníků zájezdu. Napsal si a zrežíroval svižnou komedii, která neotevírá žádná společensky palčivá témata a která chce diváka především bavit. Staví na kontrastech mezi třemi hlavními ženskými postavami, které jsou pilíři filmu. Jsou to především babička Vilma a matka Helena, které tvoří kostru snímku, vnučka Laura je pak už jen doplňuje.

Představme si tedy ústřední ženské trio. Bývalá herečka a profesionální svůdnice Vilma v podání Elišky Balzerové reprezentuje jeden pól. Září optimismem, stará se přehnaně o svůj vzhled, její ego překypuje, udílí rady do života - a to především co se týče mužů. Dobrý sex pravděpodobně považuje za esenci života. Zato její dceři Heleně (Lenka Vlasáková) sebevědomí občas chybí; neurotická partnerská poradkyně, které se právě zhroutilo více než dvacetileté manželství, se ale vzpírá matčiným radám. Nechce rychle ulovit nějakého samce a zatáhnout ho do postele; Helena věří na jinou lásku, na souznění duší. Její dcera Laura je sice taky připravena matce pomoci, ale sama nemá tak úplně jasno v tom, co od vztahu a potažmo života očekává. Spíše než svým partnerům věnuje pozornost boji za svobodu Tibetu nebo dětem ve třetím světě. Kolem těchto žen se pohybuje trio mužů, kteří ale kromě Jakuba v podání Vojtěcha Dyka hrají druhé housle.

Postavy ve filmu jsou víc než schematické, stojí na hraně karikatury, ať už je to aktivistka Laura nebo, a to především, věčně noblesní a požitkářská babička, která ani na chvíli nevypadne ze své role femme fatale. Naštěstí ale Eliška Balzerová tento tlak ustojí a zvládá skoro nemožné - dává postavě jakous takous uvěřitelnost a drží košilaté vtipy v mezích vkusu. Nakonec se ona spolu s Lenkou Vlasákovou stávají motorem filmu. Vlasákové Helena objevuje ve filmu svou vlastní ženskost - působí civilně a křehce.
Jestliže postavy se pohybují na hraně uvěřitelnosti, jsou spíše zkratkou určitého životního postoje než živoucími lidmi, pak co se týče prostředí autoři se už o věrnost české realitě vůbec nesnaží. Film spíše nabízí jakýsi americký sen, v kterém si postavy žijí pohodlný život ve svých vilách, obklopeny designovým nábytkem a sociální realita se jich nijak nedotýká. Vejdělek tak spíše než českou skutečnost popisuje sen, který český člověk má a který zná z amerických filmů. Atmosféru pak podmalovává profesionální hudba Jana P. Muchowa.

To, že je film takovým bezproblémovým a příjemným snem, má možná souvislost s tím, že se projekce ujala televize Nova, a zařadilo ho tak do svého portfolia, v němž figurují tak rozdílné filmy jako Občan Havel či Sněženky a machři po 25 letech. Ženy v pokušení budou pro Novu určitě dobrou investicí, za kterou se navíc nemusí stydět - k dokonalosti má sice film daleko, ale na české poměry nabízí dobrou zábavu na slušné úrovni.