Zuzana Smatanová - Tabletky odvahy

foto: Jakub Klimo

Odvahu sáhnout po novince, pokřtěné tradičně smetanou, tentokrát z máminých rukou samotné Zuzany, projevilo už značné množství spokojených klientů, ale i kolemjdoucích, za co jí na nástěnku úspěchů přibylo 23. října ocenění trojitou platinovou deskou. Třiadvacetiletá dvojnásobná zlatá slavice, vystupující během čtyřletého působení na scéně velmi citlivě a přirozeně, živí tento obraz i „Tabletkami odvahy". Přímočará, uhlazená, nezakomplexovaná pop-rocková deska bez autorské spekulace, obsahuje všechno to, co má slušně vychovaná deska hlavního středního proudu obsahovat. ( Žensko-dívčí písničkářství, chytlavé melodické nápady, uhlazený pop-rockový domácí zvuk a šat ). „Vždyť lidé nejsou zlí, když bouří se veselou písničkou" - s ověřenou kapelou za zády.

Momentálně rozhlasově úspěšné tvrzení „Zdá se, že to stačí" kontinuálně podtrhává jakoby druhý singl vyrovnanost celku a signalizuje přirozený posun zrající písničkářky, pasované do pozice slovenské Alani Morissette. I když Zuzanin hlas a tvorba od vítězství v soutěži Coca-Cola Pop Star jaksi jen příjemně plavou kolem mého sluchu a výjimkou není ani třetí počin, musím ocenit její odvahu natvrdo na sobě pracovat a touhu nestylizovat se za každou cenu do něčeho, čím není. Doposud nejosobnější deska, vycházející vstříc domácímu pop-rockovému posluchači téměř po všech stránkách, je toho hmatatelným důkazem a nejmarkantnějším ukazatelem, protože je příjemná, svěží v textech, někde balancujících na hraně pseudo-poetiky a uvěřitelnosti, srozumitelná a hitovými ambicemi vyrovnaná oproti předchůdkyním Entirely Good a Svet mi stúpil na nohu. Přestože kompozičně nepřináší nic nového, pocity a nálady se rytmicko-melodicky přelévají od „Posledného a pevného rozhodnutia" přes sympatickou rytmiku pravdy „Nič nezostane stále", „Malé dávky vonkajšieho sveta", „Vzdialenosť", „Druhýkrát" „Včely" až po skladbu „Neprichádza nič". Nečekanou třešničkou na piškotovém dortu je bezejmenná intimní nahrávka skrytá ve stopě posledního jedenáctého tracku „Malo sa to stať" s banjem Reného Jankoviča.

Neoddělitelným nástrojem pro Zuzaninu výpověď a léčbu vlastního nitra se stala kytara, na které pochopitelně stojí i „Tabletky odvahy". Po jejich několikanásobném užití je třeba odvážně zkonstatovat to, že jsou z medicínského hlediska placebem - tj. fiktivním lékem, který pacienta užitím potěší či uspokojí, ale bez hlubšího účinku, což zavání psychoterapií. To, že hospodaření nejen s hudebními léky je na Slovensku zajímavé, není žádnou novinkou, ale to, zda domácí pop-rocková léčba středního proudu v budoucnosti splní svoji účinnost v případě posluchače a zároveň půjde dopředu, zůstává stále reálnou hypotézou. Na druhé straně posluchač sahá jen po všude dostupných hudebních lécích a sám koriguje do určité míry jejich účinnost.

Zuzana je díky svým chutným „Tabletkám" alespoň o krok odvážnější!

Imro Šimig