Muži, kteří nenávidí ženy, na plátnech kin

nyqvist

První  díl s názvem Muži, kteří nenávidí ženy, se dostává do českých kin právě nyní. Podívejme se, nakolik si poradil s adaptací košaté literární předlohy.

Pro ty, kteří předlohu četli, bude pravděpodobně film zklamáním. To se však stává téměř vždy. O to více v případě románu, který je tak dějově bohatý a má množství vedlejších motivů. Jak je všechny smístit do dvou hodin filmu? Je samozřejmě nutné příběh osekávat. V případě Mužů, kteří nenávidí ženy, je detektivní pátrání po dávno zmizelé neteři průmyslníka Vangera zjednodušeno do podoby jednoduché skládanky. Předloha oproti tomu nabízí historii mnohem záhadnější s množstvím odboček. Opravdové mystérium pátrání po šíleném vrahovi se tak ztrácí. Takovému zjednodušení se ale patrně nešlo vyhnout.

Nejobtížnější ale nicméně muselo být nalézt odpovídající představitele hlavních hrdinů. Kniha nabízí dvě neobvyklé hlavní postavy - úspěšného a svůdného investigativního novináře středního věku a jeho protějšek, geniální mladou počítačovou hackerku s problematickou minulostí. V případě hackerky Lisbeth sáhl režisér Niels Arden Oplev šťastně po Noomi Rapace, které působí opravdu jako outsider s výjimečnými schopnosti a nekonvenčním přístupem k životu. Uhrančivý novinář Mikael se ale tvůrcům přiliš nepovedl. Herec Michael Nyqvist neodpovídá představě o miláčkovi žen. To však asi bude vadit pouze čtenářům knižního Milénia.

Ale zpátky k ději, který je v knize i filmu víceméně totožný. Kriminální zápletka, hledání masového vraha žen, je v knize zajímavě propojena s vedlejšími motivy. Patří k nim především nahlédnutí do pohnutého života Lisbeth (o kterém se více dozvíme v dalších dílech). Zaujme také vzájemný vztah Mikaela a Lisbeth, kteří si k sobě přes svou rozdílnost najdou cestu, a přesto se nejedná o okoukanou lovestory. Nelze se nicméně zbavit dojmu, že tolik motivů film, narozdíl od knihy, neunese. Šťastnější by asi bylo soustředit se pouze na onu detektivní část. Vznikl by tak mnohem celistvější snímek. Autoři si však dozajista připravují cestu pro adaptaci dalších dvou dílů.

Severská  koprodukce Švédska, Dánska, Norska a Německa je poměrně zdařilým příspěvkem do žánru kriminálních filmů. Je srozumitelná i divákům neznalým předlohy. Jakožto románová adaptace je přes všechny výtky nadprůměrná. Patrně zarazí jen některé dějové nelogičnosti, které se v knize neobjevují. Když se Mikael sám v noci vydává na průzkum domu domnělého vraha, někteří diváci si neodepřou kousavé poznámky o jeho inteligenci.  Ale to jsou opravdu jen detaily.