Fleret oslavil čtvrtstoletí

foto: Petr Soukup

Nynější podoba Fleretu se vyvinula postupně z folkové kapely, zpočátku pojmenované Šperk a Šperhák a od klasického folku se razantně přiklonila k dnešní tváři. Zdeněk Hrachový popisuje, jak k tomu došlo:  

„Jedním z velkých popudů bylo, když jsem se seznámil s Liborem Myslivečkem, který psal texty ve valaštině jako třeba Trnkobraní. Předtím jsme měli různé textaře, různé věci jsme zhudebňovaly, ale byla to spisovná čeština. Hráli jsme něco, čemu jsme říkali městský folk. Hodně jsme vybrnkávali, přemýšleli, hráli složité mezihry. Ovšem to, že se tam dostalo Valašsko, nebyl nikdy žádný kalkul a my vlastně ani nevíme, jak se tam dostalo. Zjistili jsme spíš zpětně, že už tam je.“

Za pětadvacet let existence má Fleret na svém kontě řadu hitů, které posluchači na koncertech nekompromisně vyžadují, nemůže se stát, že už vám občas tyhle písničky, přes svou nespornou kvalitu už občas lezou na nervy?

„Mám tenhle problém vyřešený zcela specificky. Jsou to písně, které jsem nazpíval v nějaké ohromné kondici, hrozně vysoko a měl jsem období, kdy se mi zdálo, že je nezazpívám, nebo zazpívám, ale špatně. A tak jsme je nehráli. Teď už je to ale zase v pořádku. I tak to ovšem funguje tím způsobem, že lidi většinou zpívají tyhle písničky za nás, my jenom dirigujeme, a tak si jednak odpočineme, a jednak se tím zvýší atmosféra koncertu a kontakt s publikem. A když se nám opravdu nějaké věci nechce hrát, máme přece jenom deset nebo jedenáct desek, je z čeho vybírat a dáme něco jiného.“

Jak s odstupem let hodnotíš spolupráci Fleretu s Vlastou Redlem v počátcích kariéry kapely?

„Těžko říct jak by byl Fleret bez Srdíček bez Letiště bez těchto věcí. Vyhrály se Porty, Fleret se dostal do povědomí. Vlasta pro nás udělal jen pár písní, ale my měli svoje písničky předtím ale i potom. Máme jiný rukopis, takže těžko říct. Fakt je, že mě samotného hodně poučilo seznámení s Vlastou. Líbí se mi. jak citlivě pracuje s harmonií a s melodií, pro mě osobně to byl přínos. Pak nám Vlasta hodně pomohl, když produkoval naší desku Secondhand za hubičku, o které se říká, že je v repertoáru Fleretu přelomová, a jeho přínos tam byl opravdu velmi citelný. Takže z tohoto pohledu hodnotím naši spolupráci velmi kladně.“

A co spolupráce s Jarmilou Šulákovou?

„Ta už trvá skoro patnáct let a myslím, že je oboustranně prospěšná. Od Jarmilky jsme se mnohé přiučili, získali jejím prostřednictvím i nové publikum, a to platí i obráceně. Jak říkám, myslím, že i tahle spolupráce je oboustranně prospěšná a věřím, že nás s ní ještě leccos zajímavého čeká.“

Jaké jsou tedy plány a vyhlídky Fleretu do nejbližší budoucnosti?

„Právě teď jsme uprostřed tradičního maratonu vánočních koncertů. Skončíme a plynule přejdeme do nového roku a jsme v lednu, kdy se chystáme do studia. Mám myslím docela dobrý materiál na novou desku, tři písničky z ní hrajeme už teď na vystoupeních. Jarmila bude mít napřesrok osmdesát, a protože je naprosto nedostatkové zboží její první deska, kterou s námi udělala, možná, že vydáme dvojalbum, kde bude jednak tahle deska a jednak posbírané písničky, které s námi natočila na desky ostatní plus nějaké novinky. Takže takhle bychom oslavili to její jubileum.“

A tak tedy vypadá, žije, pracuje a hledí do budoucna  vizovický Fleret ve dnech svých 25. narozenin.