Zeurítia: Zeurítia

Obal

Nepochází. Ve skutečnosti se jmenuje Vendula Šmoldasová a manželský svazek ji poutá s další rychle rostoucí osobností mladé jazzové scény, kytaristou Liborem Šmoldasem. Manžel se na albu podílel i jako producent a autor aranžmá. K harmonickému „rodinnému podniku“ byli navíc přizváni například vynikající polští hudebníci, pianista Michał Tokaj a kontrabasista Michał Barański, známí z kapely zpěvačky Agy Zaryan.

Jak se přihodilo, že Zeurítia seká latinu s takovou přirozeností? „Brazilská hudba mi přirostla k srdci od první chvíle, jako bych ji důvěrně znala,“ říká zpěvačka bezelstně. Pro pořádek dodejme, že na jazzového koníka přesedla ze studia operního zpěvu a absolvovala studium (stejně jako Libor Šmoldas či Ondřej Pivec) na jazzovém oddělení Vyšší odborné školy při konzervatoři Jaroslava Ježka, které vede, ze země vydupal a zušlechtil kontrabasový maestro a skladatel Jaromír Honzák. Klubovou průpravu si Zeurítia odbyla jako bluesová (!) zpěvačka v kapele původem chicagského, v Praze působícího kytaristy Reného Trossmana.

Albový debut se bezesporu vydařil. Spojuje posluchačskou přístupnost s muzikantskou brilancí. Nezbývá než se těšit, čím nás Zeurítia překvapí příště. Brazilskou hudbu miluje, ale z rozhovorů vyplývá, že se v budoucnu nehodlá nechat žánrově omezovat.

Domácímu posluchači, který třeba brazilskou bossa novu teprve objevuje, přináší CD i jistý „osvětový“ bonus: zasvěcený výběr repertoáru a české překlady textů v bookletu. Od Zeurítiiny nahrávky je snadné odrazit se k poslechu originálů. Tím spíš pak oceníte, s jakou poctivostí se Středoevropanka do brazilské klasiky pustila.