Osmdesátka první dámy folklóru i folkrocku

Sulakova

Konec konců, jubileí, která s tímto rokem a s Jarmilou Šulákovou souvisí, je vlastně víc. Uplynulo už šedesát let od okamžiku, kdy ve studiích Československého rozhlasu v Ostravě natočila svou úplně první písničku. Jmenovala se Okolo Súče a tehdy, v roce 1949, se stala obrovským hitem. Jarmilu Šulákovou proslavila nejen u nás v tehdejším Československu, ale singl s touhle lidovou písničkou se s úspěchem prodával i v Americe.

Takřka přes noc proslavil tehdy dvacetiletou rodačku ze vsetínské hospody, vyučenou krejčovou, a jak už bylo tehdy jasné, mimořádně talentovanou zpěvačku. Paradoxem zůstává, že tento hit vydělal Jarmile Šulákové rovných 120 Kčs, což byl jednorázový honorář za natočení písničky. Na dlouhá léta se pak stala doslova symbolem nejen valašské ale vůbec české, moravské a slovenské lidové písně. Důležitou úlohu v tomto období její kariéry sehrává osobnost jejího manžela Luboše Schmidta, který předčasně zemřel v roce 1970. Nicméně, po dobu svého života to byl právě on, zkušený folklorista a všeobecně vzdělaný znalec hudby vůbec, kdo Jarmile Šulákové na její cestě pomáhal, vedl jí a radil. S folklórními soubory jako Vsacan, BROLN či Technik objezdila úctyhodný kus světa.

Dalším výročím, které je spjato s rokem 1989, je pro Jarmilu Šulákovou rovných patnáct let, která uběhla od začátků její úzké spolupráce s vizovickou folkrockovou skupinou Fleret. Fleret měl už rovněž v té době solidní jméno na naší hudební scéně. Začínal jako vysloveně folková skupina, která ve svých počátcích blízce spolupracovala s písničkářem Vlastou Redlem. Výsledkem jejich činnosti bylo několik ocenění z tehdy velmi prestižní a masově navštěvované soutěže Porta. Fleret už ovšem od počátku začal procházet poměrně výrazným personálním a hlavně stylovým a žánrovým přerodem. Od folku se rok po roce posouval blíže k muzice rockové a na albech z devadesátých let nelze přeslechnout ani výrazné prvky řízného heavy metalu. Dalším a ještě podstatnějším momentem byl a je stálý příklon Fleretu ke kořenům valašské hudby. Stěžejní autor hudby, zpěvák a kytarista Zdeněk Hrachový už od prvních let existence kapely spolupracuje hned s několika výraznými textaři, kteří v drtivé většině používají čistokrevnou a velmi precizní valaštinu. Ale folklórní vliv je silně znát i v muzice samotné. Navazují tak na trendy reprezentované ve světě kapelami jako Jethro Tull a dalšími.

Setkání Fleretu a Jarmily Šulákové v roce 1994 mělo mít původně krátkodobý charakter. Jednalo se o nazpívání jedné písničky. Spolupráce zaujala obě strany natolik, že už v roce 1996 se na trhu objevilo společné album Fleret a Jarmila Šuláková. Deska vyvolala mimořádný zájem. Folklorní zpěvačku si zamilovali i rockoví fanoušci a postupem času naopak i zatvrzelí folkloristé začali přicházet na chuť rockovému drivu Fleretu. Není proto divu, že Fleret s Jarmilou Šulákovou potkáváte nejen na festivalech folkových, ale zcela běžně i na vysloveně rockových jako Noc plná hvězd v Třinci nebo v letošním roce Rock for People v Hradci Králové. Osmdesátiny první dámy se Fleret rozhodl oslavit vydáním speciálního dvojalba, které se na sklonku června objeví na trhu pod jménem  Až zavřu dvéří. Na jednom disku tu najdete už zmíněnou společnou desku z roku 1996, která tak vychází v reedici.

Druhý disk obsahuje živý koncertní záznam, pořízený s publikem ve velkém studiu Českého rozhlasu v Ostravě 27. dubna letošního roku. V podstatě tedy v místech, kde zpěvačka svou kariéru před šedesáti lety začínala. Dalším z plánovaných dárků jubilantce bude v pátek 24. července festival v Zádveřicích u Vizovic, kde oficiálně Jarmila Šuláková oslaví své osmdesátiny koncertně na pódiu. Mimochodem, jak její nahrávky na společných deskách tak její živá vystoupení jsou neklamným dokladem skutečnosti, že hovořit o muzice jako úzce generační záležitosti je skutečný nesmysl. Její energii se prostě neubrání publikum jakékoliv generace a jakéhokoliv vkusu.