text

Gomora /Gomorra/

Přidáno: 08.07.2009 | Autor: MarekVatral | Přidal: Medo

Estetika násilí zredukovaná do podoby filmu o zločinu a abych byl ještě konkrétnější, do tzv. mafiánského žánru se už v minulém století těšila neobvyklé divácké přízni. Stačí, když si vzpomeneme kultovní ságu Kmotr anebo majestátně markantní film Zjizvená tvář a hned si představíme nekompromisně krutý svět striktně organizovaného zločinu obávaných vrahů a gangsterů.

gomoragomora

Příbuznými tématy disponuje i jeden z nejzásadnějších filmů minulého roku Gomorra režiséra Mattea Garroneho, natočeného podle úspěšné knihy Roberta Saviana.


Už od samého začátku je to film neosobní a chladný jako chirurgická čepel, přímo protínající životně důležitou tepnu. Bez jakýchkoliv zbytečných předmluv nás přímočaře vtahuje do hadího hnízda jedné z nejobávanějších zločineckých organizací současného světa Gomorry. Ta představuje jakýsi mikrokosmos, svět o sobě, ve kterém je všechno dovoleno.


I přesto, že v celém příběhu vystupuje jen několik postav, ani jedna z nich nehraje první housle určující takt ostatním protagonistům, které si režisér vybral přímo z italských ulic. Rozhodující na nich není jen instinktivní chování, chladnokrevně zavraždit každého, kdo se jim postaví do cesty, ale i jejich jednoduchá lidová vizáž, která se v ničem nepodobá typickým uhlazeným mafiánům, podtrženo strojeným charisma, na jaké jsme byli doposud zvyklí. Tyto a ostatní činitelé dělají z Gomorry neopakovatelnou autentickou sondu do epicentra zločinu, která se významově vymyká mnohým zažitým postupům, vymezujícím přesné hranice žánru filmů o mafii. V podstatě to ani není běžný příběh se specifickou zápletkou, jakou jsme od podobně laděných filmů zvyklí očekávat.
Syrový děj, který je nejednou protkán drastickým násilím, nijak zvlášť negraduje a přece nemáme co do činění s plochým scénářem vzbuzujícím pocity nudy a zbytečnosti. Dokonce ani kameru, jak to už při podobných filmech bývá zvykem, nevzrušují poetické záběry špinavé periférie neapolských ulic. Pomalými postupy zaznamenává jen to nejpodstatnější - autentickou realitu v podobě psychopatických naturálních vražd, pomocí kterých si jednotlivé klany vyřizují účty.

 


V podstatě máme co do činění s jakousi atypickou formou hraného dokumentu, precizně reflektujícího bílá místa, poznačená krví tisícovek nevinných lidí, kteří padli Gomorre za oběť.
Bez pardonu ho třeba brát vážně.

Vytlačit Oblíbené Poslat Facebook Digg it Delicious Vybrali.sme

Související články

Komentáře