RECENZE Stáhni mě do pekla (Drag me to hell)

drag me to hell foto

Konečný efekt je potom už jen výslednicí postupně budované tenze, do které Raimi správně namíchal patřičný odstup děsivých scén, kterými nás nezačal samoúčelně zasypávat hned od začátku. Intenzita zla je proto nevtíravě postupná a přichází po kapkách. Celý horor proto připomíná neškodný letní déšť, který se už co nevidět promění na temnou živelnou pohromu enormních rozměrů.

Jak jsem už řekl, začíná se zlehoučka, neškodně a nenásilně. Dost času na to, abychom se seznámili s mladou ambiciózní bankovní úřednicí Christine (Alison Lohman). Její mladistvý vzhled s naivní dívčí tváří zmoklého kachňátka ani v nejmenším nepřipomíná temperamentní ženu, usilující o získání vyššího pracovního místa. Prosvětlené obrazy prostředí, ve kterých žije a pracuje, jsou opravdu ukázkovým místem pro kariérní, ale i partnerský život plný pohody a splněných přání. Ideální atmosféru dotváří i její mladý sympatický přítel Clay (Justin Long) - úspěšný profesor psychologie. Sladkou idylu znenadání naruší až příchod staré, navenek odporně vypadající cikánky, postrádající jakékoliv způsoby společenské etikety, která přišla Christine požádat o odložení splátky na dům, neboť jinak jí hrozí, že skončí na ulici. Mladá úřednice sice disponuje nejvyšší mírou empatie, je shovívavá a svého klienta dostatečně chápe, ale vzhledem ke kariérnímu růstu, který má tak říkajíc na dlani, její rozum káže jinak. Žádost cikánky je zamítnutá a brány spalujícího pekla pootevřely svoje vrátka. Vzápětí je na ni uvalená démonická kletba nespoutaných rozměrů a zbavit se jí nebude vůbec lehké.

Od tohoto momentu vstupují do hry Raimiho řemeslné zručnosti hororového mága par excellence a šetřit nás rozhodně nebude. Na šachovnici hrůzy si nás bez váhání seskupí společně s postavami, takže z pocitu vlastního bezpečí nás vytrhne kdykoliv se mu zachce. Častokrát nečekaně, překvapivě a znenadání, jak to už při podobných hororech bývá zvykem. Zda už je v jednotlivých scénách bílý den anebo měsíční noc, zlo si vždy najde svoje úniky, aby se vzpomínaná pomsta naplnila do poslední kapky krve. Psychologický strach se trefně a cíleně prolíná s explicitním násilím, v čem byl Raimi vždy machr.

Za zmínku stojí vyzdvihnout i originálně nápaditý, logicky promyšlený scénář, kde má každá příčina nějaký následek a co je nejpodstatnější, ani ten nejmenší detail tu není vystavený náhodě, která by z něho nějakým způsobem banálně vykukovala.

TRAILER Stáhni mě do pekla (2009)

Mnozí nezasvěcení diváci by tomuto hororu mohli vyčítat nadměrné množství přehnaných scén, plných nechutného hnusu a za vlasy přitáhnutého násilí, které namísto husí kůže vyvolávají pocity komiky a následně smíchu. Nic proti nim, neboť z jejich strany je to úplně oprávněný postoj.

Na druhé straně všichni ti, co znají Raimiho kultový debut „propadák" Smrtelné zlo (The Evil Dead) z roku 1982 ví, že jde o jeho nezaměnitelný rukopis, který ho specifickým způsobem vymezuje z područí ostatních tvůrců hororu.
Prostě starý dobrý Sam!