LIVESTREAM muzikálu FELA!

Fela!

NT live: FELA! kino Aero 13. ledna 2010 od 19.45 hod. Symbol afro-americké taneční scény Bill T. Jones se považuje za jednoho z nejinovativnějších choreografů 20. století. Za choreografii muzikálu Fela! získal již podruhé cenu Tony (Tony Award).

Bill T. Jones je držitelem mnoha nejvyšších ocenění jako Kennedy Center Honor, MacArthur Genius award, Bessie award a mnoha dalších se začal o tanec zajímat skrze kontaktní improvizaci a postmoderní choreografy jako Yvonne Rainier. V roce 1982 vytvořil se svým životním partnerem Arniem Zanem slavný soubor Bill T. Jones/Arnie Zane Dance Company pro který dosud vytvořil více než 140 děl. Soubor byl symbolem newyorské eroticky provokativní postmoderny 80. let. Kromě toho vytvořil i díla pro Alvin Ailey American Dance Theater, Boston Ballet, Balet lyonské opery a Berlínský balet, Glyndebourne Festival a další. Jeho choreografie vždy nesou výrazný výtvarný element, často se zajímal o politická a genderová témata, ale v posledních letech se přiklání k novým médiím a čistému abstraktnímu pohybu.

Muzikál nasáklý emocemi a s ojedinělou formou
Pro Billa T. Jonese bylo představení Fela! režijním debutem, žádným nováčkem na muzikálové ani braodwayské scéně ovšem není. Před Fela! získal již jedno ocenění Tony za choreografii na představení Spring Awakening a mnoho dalších za choreografie moderního tance a baletu.

Ačkoliv Fela! pochází z Broadwaye, není typickým broadwayským muzikálem s jeho stereotypy, naopak snaží se je bořit a klasický divadelní prostor zcela ponořit, prosáknout a zahalit atmosférou undergroundového klubu. Tanečníci často překračují hranici jeviště-hlediště a z diváků tak dělají účastníky velkolepé Kutiho party.

Bill T. Jones představuje žánrově sice muzikál, ovšem formou zcela ojedinělý s důrazem ne na příběh, ale na pocit a celkové emotivní vyznění inscenace. Hlavním hybatelem celého představení je rytmus a Felova hudba, těm jsou všichni na scéně podřízeni.

V začátcích si Bill T. Jones a Jim Lewis, se kterým napsali scénář, představovali jen takové snové scény kolem Kutiho hudby, v klubu s tanečním parketem. Bill T. Jones vzpomíná: „Lidé, kteří do této záležitosti dali peníze nám ale říkali: `Ne ne, musíte dělat ústupky a vyprávět příběh - něco, co někde začíná a někam se vyvíjí` To bylo těžké."